TANABATA aneb Svátek nebeských milenců
Svátek TANABATA aneb Svátek nebeských milenců je nádherný svátek, který se v Japonsku koná 7.7. Do Japonska se dostal z Číny v období Heian. Původně se slavil pouze na císařském dvoře, kde aristokraté během oslav skládali básně a následně je recitovali pod nebem plným hvězd. Postupně se slavnost dostala mezi lidi a v období Edo již byl tento svátek slaven celým Japonskem. Slavení tohoto svátku se postupně obohatilo o místní zvyky, a proto se slavnosti v rámci Japonska místně liší. Jedná se o jeden z nejoblíbenějších a nejbarvitějších japonských svátků, který se slaví dodnes.
| TANABATA 七夕 vlastně znamená „sedmého dne sedmého měsíce“ a dle tradičního japonského kalendáře (lunisolární kalendář) se jedná o plovoucí svátek, který v roce 2021 vycházel na 14. 8., v roce 2022 na 4.8. a v roce 2023 vychází na 22.8.
Od roku 1873 se však v Japonsku používá gregoriánský kalendář, který je posunut o měsíc dopředu. Ve většině oblastí Japonska se tedy svátek TANABATA slaví 7. 7. (podle gregoriánského kalendáře), nicméně v některých oblastech je možné jej slavit podle tradičního japonského kalendáře. |
Tanabata aneb Svátek nebeských milenců či Festival Hvězd
Tento svátek má původ v čínské legendě o nebeském pasáčkovi a nebeské tkadlence, kteří v sobě našli zaslíbení, ale mocí osudu jsou po celý rok rozděleni „Nebeskou řekou“ (Mléčná dráha). Pouze jeden jediný den v roce mohou milenci překročit Nebeskou řeku a setkat se.
Legenda symbolizuje den, kdy se k sobě na obloze přiblíží hvězda Altair v souhvězdí Orla a hvězda Vega v souhvězdí Lyra, které jsou jinak oddělené Mléčnou dráhou.
Jak to bývá, i tento příběh má různé verze a asi nejčastěji bývá uváděna tato:
Legenda o Orihime a Hikobošim
Orihime (hvězda Vega), dcera krále nebes Tentai, tkala pilně každý den nádherné šaty na břehu řeky Amanogawa (Mléčná dráha). Její otec šaty utkané Orihime miloval. Nicméně Orihime byla smutná, protože pořád jen pracovala a nemohla tak poznat nikoho, do koho by se mohla zamilovat.
Král nebes měl svou dceru rád, a proto zařídil, aby se setkala s Hikobošim (hvězda Altair), který pásl nebeské krávy. Když se ti dva potkali, na první pohled se do sebe zamilovali a zakrátko se vzali. Jejich soužití bylo velice šťastné, ale Orihime začala zanedbávat své tkaní a Hikoboši nehlídal své krávy tak, jak by měl, takže bloudily po celém nebi. Král nebes se rozzlobil a oba milence od sebe oddělil, každého na jinou stranu nebeské řeky a zakázal jim se potkat.
Orihime nakonec otce uprosila, aby se s Hikobošim mohla sejít alespoň jednou v roce. Otec jim setkání dovolil sedmého dne sedmého měsíce, ale pouze když bude Orihime pilně pracovat.
Napoprvé, když se Orihime a Hikoboši snažili setkat, zjistili, že přes řeku nevede žádný most. Orihime plakala tak strašně moc, až přiletělo hejno ptáků a ti slíbili, že postaví most ze svých křídel, aby Orihime mohla přejít a setkat se se svým milým. K setkání však dochází jen tehdy, když během svátku neprší, protože když prší, tak ptáci nemohou přiletět a postavit most. Milenci pak musí na setkání čekat další dlouhý rok.
A jak se tanabata slaví?
Konkrétní podoba oslav se může v různých oblastech Japonska lišit, ale základ je všude stejný.
V ulicích, v obchodech, v chrámech a vlastně všude možně jsou bambusové větve, které jsou ozdobené barevnými papírovými ozdobami. Lidé píšou svá přání na barevné papírky (tanzaku) a ty přivazují na bambusové větve. Součástí výzdoby bývají papíroví jeřábi, kteří symbolizují tisíc let života a mohou doletět až na Mléčnou dráhu. Po skončení svátku pak bývaly bambusové větve hozeny do řeky nebo spáleny, aby se přání dostala k božstvu.
Dívky a ženy oblékají kimona či yukaty (pánové se do tradičního oblečení zas tak moc neženou) a všichni vyráží do ulic do víru oslav.
Součástí oslav jsou noční lampionové průvody, průvody alegorických vozů zdobených květinami, koncerty a nejrůznější zábavné akce, tradiční tance a ohňostroje. Důležitou součástí oslav jsou stánky s jídly, se svátkem Tanabata jsou spojeny nudle „soumen“.
Podle fotek, co jsem různě viděla, to musí být úžasný, zábavný a hlavně pestrobarevný svátek. Japonci si prostě festivaly umí užít! 😀
| Pro svátek Tanabata je číslo 7 magické, proto je i sedm typů ozdob se speciálním významem.
V případě tanzaku se používá 5 barev a volbou správné barvy lze zvýšit pravděpodobnost splnění přání. Fialová (černá) se používá pro přání úspěchu ve škole, zelená (modrá) pro sebezdokonalování, žlutá pro lepší mezilidské vztahy, červená se týká rodičů a bílá je pro přání v osobním životě (rozhodnutí, kam život směřovat). |
A jako výzvu jsem vyrobila mizuhiki variantu.
(Jen se mi tam už nevešla ozdoba pro peněženku, ale zas mám ozdobu pro dobrý rybolov, a to se vyplatí! :-))
Přidejte se!
Podle mě se jedná o krásnou legendu, tak proč se nepřidat k oslavám i tady uprostřed Evropy. Stačí barevný papír, děrovačka, nůžky, pero a provázek 😉
Pro výrobu tanzaku je optimální nějaký barevný papír a z něj vystřihnout obdélník. V případě origami papíru stačí rozstřihnout podélně na polovinu nebo na třetiny, aby byl dostatečný prostor na přání.
Následně pomocí děrovačky se udělá díra pro provázek na zavěšení – optimálně aby byla ve středu a cca 1 cm od horního okraje.
Nyní přichází ta nejdůležitější část, a to napsat přání. Přání by mělo být určeno pro někoho druhého, ne pro sebe, a Japonci prý často přejí legendárním milencům, aby se jejich setkání povedlo. A prý je důležité nezapomenout napsat své jméno, aby božstvo vědělo, komu přání splnit 😉
Následně očkem protáhnout provázek a pověsit ideálně na bambus.
Doufám, že letos se nebeští milenci setkají a přání se všem splní.
