Fūrin aneb relaxace ve víru vánku
Říká vám něco fūrin (fuurin)? A proč jsem v kombinaci s ním použila slovo „relaxace„? Fūrin je větrný zvonek, který zacinká, když se vítr silněji opře do zavěšeného papírového proužku. Zkuste se zadívat na papírový proužek vlající ve vánku a zaposlouchat se do zvuku větrného zvonku. Nevím jak na vás, ale na mě to působí uklidňujícím dojmem, který mi v ten přítomný okamžik přináší do života klid a harmonii. Přesně to, co v dnešní uspěchané době chybí – zastavení se a vnímání přítomnosti. Prostě BÝT TADY A TEĎ. Proto to je pro mě relaxace.
Co to je fūrin?
Fūrin (fuurin) je tedy větrný zvonek, který se ve znacích píše 風鈴. V Japonsku je považován za symbol léta stejně jako ohňostroje, vějíře a zvuk cikád. Zavěšují se na balkony a verandy a svým pohybem a zvukem dávají najevo, že zrovna zafoukal vánek. Je to tak zrakový i sluchový důkaz o existenci větru, který přináší ochlazení.
風 … „fū“ je v překladu „vítr“
鈴 … „rin“ je v překladu „zvonek“
V Japonsku jsou totiž velmi horká léta s vysokou vlhkostí a tak se hledají nejrůznější způsoby, jak docílit pocitu ochlazení a osvěžení. Kromě vějířů a klimatizací, chladících polštářků, ručníčků, slunečníků apod. se Japonci obklopují barvami například v odstínech modré a zelené, které evokují chladivou vodu. A právě větrné zvonky svým jemným cinkáním a pohybem papírového proužku upozorňují na závan větříku, což má mít ochlazující účinek jako pohled na vodní hladinu.
zdroj: http://www.japanstyle.info/08/entry208.html
Větrný zvonek „fūrin“ se skládá ze 3 částí
1 – vnější tvar zvonku
2 – srdce zvonku, které naráží na vnitřní okraj zvonku a vydává tím zvuk
3 – pruh papíru „tanzaku“, který je zavěšený a pohybuje se v závanu větru, čímž rozpohybuje srdce zvonku
zdroj: https://journal.thebecos.com/wind-bell/
Jak se větrný zvonek „fūrin“ dostal do Japonska?
V jihovýchodní Asii se větrné zvonky používaly již cca 3000 let př.n.l. Dříve se vyráběly z tehdy běžně dostupných materiálů, jako např. mušle, dřevo, bambus. Jejich účelem bylo odhánění negativní energie, plašení ptáků či upozornění na blížící se bouři. Dokonce se jimi věštilo. Samozřejmě tehdejší tvar se lišil od tvarů, které známe ze současného Japonska.
Do Japonska se dostaly z Číny společně s buddhismem v období Nara (710 – 794 n.l.) a používaly se v buddhistických chrámech. V té době je vyráběli z bronzu (většinou větší velikosti) a svým cinkáním měly odhánět zlé duchy a tato místa očišťovat.
Protože se mezi lidmi věřilo, že cinkání zvonků dokáže odhánět negativní vlivy a nemoci, tak v průběhu období Heian (794 – 1185 n.l.) si je začala šlechta rozvěšovat na vlastní verandy jako talismany. Zvonky se tak začaly postupně zmenšovat. Stále se však jednalo o bronzové, případně měděné a železné zvonky.
Teprve v období Edo v 18. století se pro výrobu začalo používat sklo, které se do Japonska dostalo s obchodníky z Evropy (poprvé dovezeno z Holandska). Tyto skleněné větrné zvonky se už tvarově podobají dnešním (vyrobené v Tokiu se tak nazývají „Edo fūrin“), ale byly velmi drahé. Když cena skleněných výrobků začala klesat, začaly nabývat na oblibě.
zdroj: Utagawa Kuniyoshi, https://japanobjects.com/features/furin-wind-chimes
Jaké druhy a typy větrných zvonků se nejčastěji vyskytují?
Dočetla jsem se, že v Japonsku existuje několik stovek druhů fūrinů. Každý fūrin má tak jiný zvuk v závislosti na kombinaci materiálu, tvaru, velikosti a srdci zvonku. Výroba větrných zvonků bývá často založena na tradičních technikách v daných oblastech.
zdroj: https://excursionsjapan.com/2021/07/06/hidden-treasure-of-kyoto-prefecture-shojuin-temple/
Skleněný fūrin
V dnešní době se jedná o nejoblíbenější a nejrozšířenější typ. Jsou krásně malované a už jen pohled na ně vzbuzuje příjemné a uklidňující pocity. Skleněné fūriny jsou ručně foukané do tvaru malé bubliny a následně dekorovány malbou.
zdroj: https://www.japan.travel/en/au/news-blog/5-hands-on-workshops-to-try-in-tokyo/
Pokud je vyroben v Tokiu tradičním způsobem, tak se nazývá „Edo fūrin„. Ten se začal vyrábět před cca 300 lety v Edu, v dnešním Tokiu, a je dekorován malbou na vnitřní straně skleněné baňky. Tento Edo fūrin má velmi specifický zvuk – prý zní podobně jako cvrkot cikád, který je typický pro letní noc v Japonsku.
Železný Nambu fūrin
Ty jsou tradiční pro prefekturu Iwate. Vyrábí se ze železa tradiční technikou – formy vyrobené směsí písku a hlíny jsou zevnitř zdobené různými tvary a následně se do nich nalévá roztavené železo. Železo se usazuje v prostoru mezi formou a kovovým jádrem a forma se následně vypaluje v dřevěném uhlí. Zvonek má vysoký a čistý zvuk, který dlouho rezonuje.
zdroj: https://japanobjects.com/features/furin-wind-chimes
Porcelánový Arita fūrin
Jsou tradičním typem v městě Arita v prefektuře Saga, kdy jsou vyráběny z porcelánu. Většinou mají bílou barvu s jemným dekorováním. Vydávají vysoký a čistý zvuk.
zdroj: http://www.arita.jp.e.ew.hp.transer.com/shop/post_104.html
Mosazný Takaoka fūrin
Tento typ větrného zvonku se vyrábí ve městě Takaoka v prefektuře Toyoma. Je vyroben z mosazi, což je slitina mědi a zinku, a tradiční technikou je odlévání. Tento typ zvonku se vyznačuje dlouhým a přetrvávajícím zvukem a minimalistickým vzhledem.
zdroj: https://japan-design.imazy.net/en/lifestyle/takaoka-copperware/
A to je jen pár vybraných typů, o kterých jsem dohledala podrobnější informace. Jsou i různé kovové zvonky v bambusovém koši, keramické, dřevěné apod. Stačí si jen vybrat podle svého přání.
V poslední době se však venkovní větrné zvonky stávají častým svárem v sousedských vztazích v bytových domech. Ne každý je nadšený, když mu ze sousedních balkonů cinkají jasným zvukem zvonky a ruší jej. Kvůli těmto stížnostem nabývají na oblibě interiérové zvonky. Buď přímo designové prvky nebo prostě stojan, na který se zavěsí klasický fūrin.
Věděli jste, že jsou i festivaly fūrinů?
Větrné zvonky jsou takovým ikonickým symbolem, že se během léta konají i rozsáhlé festivaly těchto větrných zvonků.
Například v chrámu Kawasaki Daishi v prefektuře Kanagawa se v polovině července koná festival „Fūrin-ichi“, kdy je rozvěšeno přes 30 000 větrných zvonků, přes 900 typů z celého Japonska. Je to současně i největší trh větrných zvonků.
zdroj: http://road-station.com/2014/07/japanese-summer/
Nebo třeba v chrámu Shojuin v prefektuře Kyoto se koná „Fūrin Matsuri“, kdy po celém areálu jsou rozvěšené stovky větrných zvonků (uvádí se počet 2000 zvonků).
zdroj: http://shoujuin.boo.jp/?page_id=224
Tento chrám je znám i díky svému oknu ve tvaru srdce.
zdroj: http://shoujuin.boo.jp/?page_id=466
Slovo závěrem
Při psaní jsem čerpala nejrůznější informace z webu (japonských, anglických i českých článků), ale taky z krásného povídání od Neobary. Přímo pro větrný zvonek furin vytvořila cestovatelskou kartu v Japonském atlasu.
zdroj: https://neobara.bigcartel.com/product/furin-2
titulní obrázek zdroj: https://en.thebecos.com/blogs/column/japanese-wind-chimes-thatll-bring-japanese-summer/