Hirošima 「広島」, zelené město se smutnou minulostí, ale plné naděje aneb origami jeřáb jako symbol míru
6. srpna 1945 v 8:15 se změnil svět. Už nikdy více nebyl stejný. Jedna bomba, jeden záblesk. Okamžik, kdy se Hirošima stala symbolem hrůzy atomové války, ale následně i symbolem naděje a míru. A hlavním symbolem míru se stal origami jeřáb, díky příběhu japonské dívky Sadako Sasaki.
Do Hirošimy jsem zavítala v rámci své první cesty do Japonska na podzim 2024. Ty dva dny na mě zanechaly hluboký dojem, zvláště okamžik zpívajících dětí před Dětským památníkem míru. Musím říct, že mě překvapilo, jak je to živé město a hlavně plné zeleně.
A právě návštěva Hirošimy mě přivedla na myšlenku mizuhiki kolekce ORIZURU, která je inspirovaná všudypřítomnými origami jeřáby.
Hirošima a Park míru

Cílem pro svržení první atomové bomby byl zvolen most Aioi, díky svému tvaru písmene T. Po výbuchu pak v širokém okolí zůstala stát pouze jediná stavba – obchodní výstavní palác od českého architekta Jana Letzela z roku 1915.
Pouhých 160 m od epicentra výbuchu.
Stavba zůstala zakonzervovaná a dnes, jakožto Atomový dóm (Atomic Bomb Dome, Genbaku dómu, 原爆ドーム) je němým pamětníkem, který připomíná ničivé účinky atomové bomby.
Atomový dóm (Památník míru v Hirošimě) je součástí Parku míru (Peace Memorial Park Hiroshima, 広島平和記念公園), který byl vybudován v roce 1955. Nachází se v centru města, kde se původně rozprostírala obchodní a rezidenční čtvrť.
Park je rozsáhlý a během cesty k Muzeu míru (Hiroshima Peace Memorial Museum, 広島平和記念資料館) se prochází kolem mnoha monumentů.

Dětský památník míru
Jedním z nich je Dětský památník míru (Children´s Peace Monument, 原爆の子の像), který připomíná dětské oběti atomové bomby.
Byl postaven v roce 1958 a socha na něm zobrazuje dívku, která drží origami jeřába. Památník je inspirován skutečným příběhem japonské dívky Sadako Sasaki, která zemřela v roce 1955 na leukémii, jakožto následek ozáření při výbuchu bomby.
Tento památník je pravidelným cílem školních výletů a i my jsme tam zažili silný okamžik, kdy byl památník obklopen dětmi, které společně zpívali nádhernou, ale tklivou píseň.

Nakonec mi to nedalo a pokusila se zjistit, jako píseň děti zpívali. Jedná se o píseň Hiroshima no aru kuni de (広島のある国で) a níže je video včetně překladu slov písně.
Památník obětem atomové bomby
Asi nejvýraznějším monumentem je Památník obětem atomové bomby (Hiroshima Victims Memorial Cenotaph, 原爆死没者慰霊碑). V útrobách památníku je uloženo 129 svazků, ve kterých je zapsáno 344 306 jmen obětí. Vždy před výročím se vyndají pietně ven a zkontroluje s jejich stav.

Když se postavíte přímo před něj, tak v jedné linii vidíte Věčný plamen i Atomový dóm. Myslím, že při tomto pohledu si člověk ještě víc uvědomí důležitost míru.
Věčný plamen, nebo též Mírový plamen (Flame of Peace, 平和の灯) nepřetržitě hoří od roku 1964. Bude hořet, dokud na světě bude nukleární zbraň.

Příběh japonské dívky Sadako Sasaki
Origami jeřáb se stal celosvětovým symbolem míru hlavně díky životnímu příběhu japonské dívky Sadako Sasaki.
Sadako se narodila v Hirošimě v roce 1943 a ve věku 2 let zažila výbuch jaderné bomby. Ve chvíli výbuchu se nacházela 1,6 km od epicentra a tlaková vlna ji vyhodila z okna ven. Dětství prožila jako zdravá, ale devět let po výbuchu onemocněla leukémií, zvaná tehdy „nemoc atomové bomby“.
V únoru 1955 nastoupila do nemocnice, kde se o půl roku později dozvěděla od své kamarádky o legendě slibující přání tomu, kdo složí 1000 papírových jeřábů. Začala tedy skládat a složila 644 jeřábů, než na konci října 1955 ve věku 12 let zemřela. Kamarádi doskládali zbývajících 356 jeřábů a Sadako byla spolu se všemi jeřáby pohřbena.
Jiné zdroje však tvrdí, že zvládla poskládat všech 1000 papírových jeřábů. Protože se však její zdravotní stav nelepšil, tak se pustila do dalších 1000 jeřábů. To už však nestihla. Její vůle žít však tak rezonovala společností a její spolužáci doskládali zbývající origami jeřáby do druhé tisícovky.

Sadako Sasaki se tak stala symbolem urputné bojovnice, která ač věděla, že zemře, tak se nevzdala naděje.
Na její památku, a vlastně všech dětí zemřelých kvůli atomovému výbuchu, vztyčili v roce 1958 v Hirošimě v Parku míru sochu dívky držící origami jeřába nad svojí hlavou.
Dnes školáci nejen z Japonska přinášejí a posílají origami jeřáby, jako projev úcty, vůle k životu a odsouzení války.
Origami jeřáb (japonsky orizuru) je nejznámější z tradičních origami vzorů. Legenda slibuje splnění přání tomu, kdo složí z papíru 1000 jeřábů. Podle jiných příběhů získá tento člověk věčné štěstí, dlouhý život nebo uzdravení.
Legenda 1 000 origami jeřábů
Legenda praví, že pokud složíte 1 000 origami jeřábů, tak vám bohové splní jedno přání. A proč zrovna 1 000?
V případě jeřába se traduje, že žije 1 000 let a tedy jeden origami jeřáb (japonsky orizuru) symbolizuje jeden rok jeřábova života. Je však třeba, aby všechna origami byla dokončena během jednoho roku a osoba, jež touží po přání, si je všechny musí nechat pro sebe. Darovaní se tak do celkového počtu nezahrnují. A ještě tu je jedna podmínka. Složit 1 000 origami jeřábů za účelem splnění přání může každý jenom jednou za život.
Více o jeřábu a hlavně jeho symbolice, nejen v Japonsku, si můžete přečíst v článku Jeřáb letící ke slunci, aneb když dvě Češky spojí vietnamské a japonské umění.
Návod na složení origami jeřába
Myslím, že každý by si měl v životě složit alespoň jednoho origami jeřába. Kromě své symboliky je totiž krásný sám od sebe.

A jednou se snad dožijeme, že budou zničeny všechny atomové zbraně a Věčný plamen zhasne.
Mizuhiki kolekce ORIZURU
Origami jeřáb se tak stal inspirací pro mou mizuhiki kolekci ORIZURU. Najdete ji u mě na e-shopu capimizuhiki.cz.






